Kontakt bez napětí – 3. díl

Nánosník a tlak - jak utažení ovlivňuje dýchání, nervový systém a výraz koně

V předchozím díle jsme se věnovali orálnímu diskomfortu a jeho nenápadným projevům. Dnes se zaměříme na část uzdění, která bývá často považována za technický detail – nánosník. Otázka nestojí, zda jej používat. Otázka zní, jaký tlak vytváří a jaké má fyziologické důsledky.

Anatomické souvislosti

Oblast nosu a horní čelisti je bohatě inervována větvemi trojklanného nervu (n. trigeminus). Tento nerv přenáší senzorické podněty z oblasti nozder, horní i dolní čelisti a části obličejových svalů. Podle König & Liebich (2014) probíhají v této oblasti citlivé nervové větve velmi povrchově. To znamená, že tlak nánosníku může aktivovat nejen mechanoreceptory, ale i nociceptory odpovědné za vnímání bolesti. Nánosník tedy nepůsobí jen mechanicky. Působí neurologicky.

Vliv utažení na dýchání

Kůň je obligátní nosní dýchač. Veškerý vzduch musí projít nosní dutinou. Při zvýšené zátěži dochází k aktivní dilataci nozder a zapojení svalů kolem nosu.

Pevně utažený nánosník může:

• omezit laterální rozšíření nozder
• zvýšit odpor při nádechu
• zvýšit práci dýchacích svalů
• vést ke změně dechového vzorce

Cook (2011) upozorňuje, že restrikce v oblasti horních dýchacích cest může zvyšovat fyziologickou zátěž koně, zejména při vyšší intenzitě práce.

I mírné omezení může vést k:

• rychlejšímu nástupu únavy
• zvýšené frekvenci dechu
• zvýšenému svalovému napětí v oblasti hlavy a krku

Nervový systém a stresová odpověď

Stimulace citlivých struktur v oblasti nosu a čelisti aktivuje aferentní dráhy napojené na centrální nervový systém. Podle Mellora (2017) může opakovaná nebo intenzivní stimulace bolestivých receptorů aktivovat stresovou reakci a zvýšit aktivitu sympatického nervového systému.

To se může projevit:

• zvýšeným svalovým tonem
• vyšší reaktivitou
• zhoršenou schopností uvolnění
• změnou mimiky
• zvýšenou srdeční a dechovou frekvencí

Studie Fenner et al. (2016) prokázala, že vyšší utažení nánosníku koreluje se změnami ve výrazu odpovídajícími známkám diskomfortu. Důležité je, že pevně utažený nánosník může zabránit otevření huby – tedy fyzicky omezit projev – aniž by odstranil příčinu.

Biomechanické důsledky

Napětí v oblasti čelisti a nosu se nepřenáší izolovaně. Clayton & Hobbs (2017) popisují význam koordinace mezi hlavou, krkem a trupem při efektivním pohybu.

Omezení pohyblivosti v oblasti čelisti může sekundárně ovlivnit:

• mobilitu temporomandibulárního kloubu
• pohyblivost horních krčních segmentů
• schopnost elastického zapojení horní linie
• kvalitu zapojení zadních končetin

Z biomechanického hlediska je tedy nadměrný tlak potenciálním faktorem narušujícím harmonii pohybu.

Klinické příznaky nadměrného utažení:

• omezená mimika
• menší pohyblivost nozder při zátěži
• zvýšené napětí v oblasti žvýkacích svalů
• zvýšené napětí v týlu
• zkrácený krok při navázání kontaktu
• rychlejší nástup únavy
• zvýšená reaktivita nebo naopak utlumenost

Tyto projevy nemusí být výrazné. Často jsou subtilní a kumulativní.

Možnosti intervence a terapie

Úprava nastavení - základním krokem je vždy kontrola utažení nánosníku. Ten by měl umožnit jemnou pohyblivost dolní čelisti a současně neomezovat přirozené rozšíření nozder při nádechu. Pokud je tlak dlouhodobě nadměrný, může vést k napětí v podjazykových svalech, které jsou funkčně propojené s jazylkou. Odborná manuální práce v této oblasti může podpořit jejich elasticitu a přispět ke zlepšení celkového komfortu koně.

Současně je vhodné věnovat pozornost temporomandibulárnímu kloubu. Jemná mobilizace tohoto kloubu a práce se žvýkacími svaly mohou zlepšit jeho pohyblivost a snížit sekundární napětí, které se často přenáší do týlu a horní části krku.

Při dlouhodobém nebo opakovaném napětí je však důležité hodnotit koně komplexně. Problém nemusí být izolovaný pouze v oblasti hlavy, ale může se projevit změnou pohybového vzorce celého těla. Proto je vhodné posoudit celý pohybový aparát a hledat souvislosti.

Veškeré terapeutické zásahy by měly být prováděny kvalifikovanou osobou s odpovídajícím vzděláním a zkušenostmi.

Závěr

Nánosník je běžnou součástí uzdění. Jeho funkce však nespočívá v omezení projevu koně, ale ve stabilizaci. Míra utažení může ovlivnit dýchání, aktivitu nervového systému i kvalitu pohybu. Rozpoznání jemných signálů je klíčem k prevenci dlouhodobého napětí.

Zaujalo vás téma a nejste si jistí správným výběrem nebo nastavením uzdění? Nabízíme možnost individuálního pasování přímo u vás s ohledem na anatomii a potřeby konkrétního koně. Více informací najdete na našem webu: www.zdravazvirata.cz⁠

 Tým Zdravá zvířata ♥ 

Zdroje:

Clayton, H. M., Hobbs, S. J. (2017). The role of biomechanical analysis in equine locomotion research.
Cook, W. R. (2011). Bit-induced pain and airway effects in horses.
Fenner, K. et al. (2016). The effect of noseband tightening on facial expressions in the horse. PLoS ONE.
König, H. E., Liebich, H.-G. (2014). Veterinary Anatomy of Domestic Mammals.
Mellor, D. J. (2017). Operational details of the Five Domains Model and its key applications to the assessment and management of animal welfare.