Kontakt bez napětí – 2. díl

Orální diskomfort u koní - když problém není ve výcviku, ale v nepohodlí

V prvním díle série jsme si vysvětlili, kam působí tlak jednotlivých typů uzdění a proč na tom z anatomického hlediska záleží. V tomto pokračování se podíváme blíže na to, jak se může projevit nepohodlí v dutině ústní a proč bývá často zaměňováno za tréninkový problém. Nejde o téma proti udidlu. Jde o porozumění signálům.

Proč je dutina ústní tak citlivá?

- Dutina ústní koně patří mezi nejcitlivější oblasti těla. Jazyk, koutky i bezzubá část dolní čelisti jsou zásobeny větvemi trojklanného nervu (nervus trigeminus), který přenáší senzorické podněty z celé oblasti hlavy.
- Veterinární anatomie (např. Dušek a kol.) popisuje, že bezzubá část dolní čelisti je kryta jen tenkou vrstvou měkkých tkání. To znamená, že dlouhodobý nebo opakovaný tlak zde může vyvolat výraznou nervovou odezvu.
- Z fyziologického hlediska tedy nejde o „tvrdou kost, která nic necítí“, ale o citlivou strukturu schopnou velmi přesně reagovat na podněty.

Jemné projevy, které bývají přehlížené

Orální diskomfort se často neprojeví dramatickou reakcí. Místo toho se objeví nenápadné změny: ztráta měkkého, pružného kontaktu

• ztuhnutí spodní čelisti
• zkrácení kroku při navázání otěží
• změna rytmu při přechodech
• přehnané žvýkání bez skutečného uvolnění
• napětí v oblasti žvýkacích svalů

Výzkum S. Dyson a kol. ukazuje, že změny v oblasti hlavy a mimiky patří mezi nejspolehlivější indikátory diskomfortu při práci pod jezdcem. Tyto projevy jsou někdy interpretovány jako neposlušnost nebo nedostatek přiježděnosti. Ve skutečnosti však mohou být obrannou reakcí.

Co se děje dál v těle

Napětí v čelisti neexistuje izolovaně. Čelistní kloub je funkčně propojen s horní krční páteří. Omezení jeho pohyblivosti může ovlivnit:

• uvolnění týlu
• elasticitu krku
• schopnost zvednout hrudník
• kvalitu zapojení zadních končetin

Biomechanické studie (Clayton) potvrzují, že harmonický pohyb vyžaduje koordinaci mezi hlavou, krkem a trupem. Dlouhodobý orální diskomfort tak může postupně vést k sekundárním pohybovým kompenzacím.

Praktický pohled

Jesse Drent ve své knize Bezudidlové ježdění – Společně k harmonii (2020) popisuje, že koně s historií výrazného tlaku v dutině ústní často reagují obrannými mechanismy, které bývají mylně vykládány jako problém v přiježděnosti.

To neznamená, že řešením je vždy změna typu uzdění. Znamená to, že je vhodné hledat příčinu systematicky.

Kdy zpozornět?

Zpozornět má smysl tehdy, pokud:

• se projevy objevují pravidelně při práci na kontaktu
• mizí při povolení otěží
• zhoršují se při konkrétním typu udidla
• doprovází je napětí v krku nebo zádech 

V takové situaci je vhodné zkontrolovat:

• typ a velikost udidla
• nastavení nánosníku
• stav chrupu
• způsob působení ruky

Často nejde o zásadní změnu vybavení, ale o jemnou úpravu.

Závěr

Orální diskomfort není otázkou trendu ani ideologie. Je otázkou anatomie a fyziologie. Včasné rozpoznání jemných signálů pomáhá předcházet chronickému napětí, kompenzacím v pohybu a dlouhodobým problémům.

V dalším díle série se zaměříme na vliv utažení nánosníku a jeho dopad na dýchání, nervový systém a celkovou pohodu koně.

Zaujalo vás bezudidlové ježdění a nejste si jistí, jak vybrat správný typ uzdečky? Nabízíme možnost pasování uzdečky přímo u Vás, s ohledem na anatomii vašeho koně i způsob práce. Více informací najdete na našem webu:  https://www.zdravazvirata.cz!

 Tým Zdravá zvířata ♥ 

Zdroje:

Clayton, H. M. (2016). Biomechanics of the Horse. Sport Horse Publications.
Cook, W. R. (2003). Pathophysiology of bit control in the horse. Journal of Equine Veterinary Science.
Cook, W. R. (2011). Bit-induced pain. Veterinary Record.
Drent, J. (2020). Bezudidlové ježdění – Společně k harmonii.
Dušek, J. a kol. (1999). Veterinární anatomie hospodářských zvířat.
Dyson, S. et al. (2018). Development of an ethogram for a ridden horse pain ethogram. Equine Veterinary Education.
Fenner, K. et al. (2016). The effect of noseband tightening on facial expressions in the horse. PLoS ONE.
McGreevy, P., McLean, A. (2010). Equitation Science. Wiley-Blackwell.