Krásný večer,
jak jsem slibovala, připravila jsem si pro vás článek o rozdílech mezi bezkostrovými sedly a padem a vysvětlila hlavní problematiku - použití třmenů. V tomto článku naleznete odpovědi obecně pro laiky, ale i pro zkušené jezdce, nechybí ani odkazy na studie a citace.
V posledních letech se mezi jezdci čím dál častěji objevují bezkostrová sedla i různé typy padů. Na první pohled mohou vypadat podobně – obojí postrádá klasickou kostru, je lehčí a měkčí než tradiční sedla. Přesto mezi nimi existují zásadní rozdíly, které mají vliv nejen na pohodlí jezdce, ale především na zdraví koně.
Bezkostrové sedlo
Bezkostrové sedlo je speciálně vyvinutá alternativa klasického sedla. Nemá pevnou kostru, ale je vymyšleno tak, aby:
- rozkládalo váhu jezdce po celé ploše hřbetu,
- umožňovalo lepší kontakt s koněm,
- nabízelo posedlí a vzhled podobný klasickému sedlu.
Kvalitní bezkostrová sedla mívají více vrstev materiálů, které tlumí a rozkládají tlak, a bývají vybavena komorou nebo systémem pro lepší stabilitu a ochranu páteře. Jsou konstruována tak, aby unesla i použití třmenů.
Pad
Pad je naopak v podstatě „luxusnější podsedlová dečka“. Je tenčí, lehčí a jeho hlavním úkolem je:
- chránit hřbet koně před odřeninami,
- zlepšit pohodlí při krátkém ježdění bez sedla,
- poskytnout jezdci trochu více stability než holý hřbet.
Pad ale není stavěný na to, aby nesl váhu třmenů. Materiál padu nedokáže rovnoměrně rozložit tlak, takže při používání třmenů vznikají lokální body tlaku přesně tam, kde je uchycený třmen. To může koni způsobit bolest, otlaky a v horším případě i dlouhodobé poškození svalů nebo páteře.
Proč na pad nepatří třmeny:
- nerovnoměrný tlak: třmeny přenášejí velkou část jezdcovy váhy do malých tlakových bodů. Pad ji nedokáže rozprostřít
- riziko poranění koně: při delším ježdění s třmeny na padu dochází k otlakům, zhmožděninám či bolestivým blokádám zad
- stabilita: pad neposkytuje pevný základ, takže jezdec je v třmenech nejistý, čímž paradoxně zhoršuje svůj sed
- bezpečnost: pad se může snadněji posunout nebo sklouznout, pokud na něj působí boční tah třmenů
Shrnutí
Bezkostrové sedlo a pad se sice tváří podobně, ale jejich účel je odlišný. Bezkostrové sedlo je určené pro pravidelné ježdění a díky konstrukci umožňuje bezpečné používání třmenů. Pad je vhodný spíše pro uvolněné vyjížďky na krátkou dobu, kdy jezdec chce být koni blíže a obejde se bez třmenů. Pokud na pad přidáme třmeny, riskujeme zdraví koně i vlastní bezpečnost.
Tímto uzavírám část pro laiky a otevírám část pro znalce, nebo zvídavé lidi, kteří chtějí poznat tuto problematiku do hloubky :)
Rozdíl mezi bezkostrovým sedlem a padem a biomechanické důsledky použití třmenů na padu
V diskusích o alternativních typech sedel se často zaměňují dva odlišné produkty – bezkostrové sedlo a pad. Přestože oba systémy postrádají rigidní (pevnou) kostru, jejich konstrukce, funkce i vhodnost použití jsou zásadně odlišné.
Konstrukční rozdíly:
Bezkostrové sedlo je sofistikovaně navržený jezdecký systém, který kombinuje flexibilitu s dostatečnou nosností. Většina kvalitních modelů obsahuje:
- vícevrstvé "sendvičové" materiály (měkké i pevnější pěny, tlumící vložky),
- volný páteřní kanál, který minimalizuje tlak na trnové výběžky a ligamenta nuchae,
- speciálně vyztužené zóny pro uchycení třmenových řemenů, jež rozvádějí zatížení do větší plochy.
Naopak pad je funkčně spíše modifikovaná podsedlová dečka s integrovaným posedlím. Je navržen tak, aby poskytoval komfort při jízdě „na volno“ a chránil hřbet před třením, nikoli aby unesl dynamické zatížení přenášené přes třmeny.
Biomechanické souvislosti:
Používání třmenů vytváří specifické zatížení:
→ Koncentrovaný tlak: V okamžiku, kdy jezdec stojí ve třmenech, přenáší až 80 % své hmotnosti do malých bodů na ploše hřbetu. U bezkostrového sedla se tento tlak roznáší do několika vrstev a širší plochy. U padu dochází k přímému přenosu na měkké tkáně a páteřní procesy.
→ Asymetrické zatížení: Dynamické změny (např. nasednutí, práce v lehkém klusu, naskočení do cvalu) způsobují lokální přetížení v místě uchycení třmenových řemenů. Pad nemá žádnou konstrukční oporu, takže tlak působí přímo na kůži, svalová vlákna a fascie.
→ Sekundární problémy: Dlouhodobé používání třmenů na padu může vést k bolestivým spasmatům dlouhého zádového svalu (m. longissimus dorsi), k blokádám v oblasti hrudní páteře i k sekundárním změnám chodu koně (zkrácení kroku, neochota k nasazení zádi, projevy bolesti při sedlání).
Rizika spojená s použitím třmenů na padu:
1. Nedostatečné rozložení tlaku → zvýšené riziko otlaků, ischemie svalových vláken a mikrotraumat
2. Posun padu vlivem bočního tahu třmenů → zhoršení stability celého systému, možné pády jezdce
3. Narušení sedu jezdce → třmeny upevněné na padu jsou nestabilní, což negativně ovlivňuje rovnováhu a působení pomůcek
Závěr:
Zatímco bezkostrová sedla jsou konstruována tak, aby byla funkční alternativou k sedlům s kostrou a umožňovala použití třmenů, pad je určen výhradně pro jízdu bez třmenů. Z biomechanického hlediska je zatížení, které třmeny vytvářejí, pro pad destruktivní a představuje riziko jak pro zdraví koně, tak pro bezpečnost jezdce. Použití třmenů na padu proto nelze považovat za správnou praxi a z odborného hlediska je nutné jej jednoznačně nedoporučit.
Všem, kteří věnovali mému článku čas děkuji za důvěru a přečtení. Brzy se zase uvidíme u dalšího naučného článku!
S láskou, Vendy ♥
---
Literatura:
Belock, B., Kaiser, L. J., Lavagnino, M., & Clayton, H. M. (2012). Comparison of pressure distribution under a conventional saddle and a treeless saddle at sitting trot. The Veterinary Journal, 193(1), 87–91. https://doi.org/…017
Clayton, H. M., O’Connor, K., & Kaiser, L. J. (2014). Force and pressure distribution beneath a conventional dressage saddle and a treeless dressage saddle with panels. The Veterinary Journal, 199(1), 44–48. https://doi.org/…024
Desbrosses-Déléage, R., Chateau, H., Pourcelot, P., Denoix, J. M., & Robin, D. (2019). Review of pressure mat studies of saddle fitting. Computer Methods in Biomechanics and Biomedical Engineering, 22(sup1), S25–S27. https://doi.org/…912
Clayton, H. M. (2012). The kinder, gentler saddle. USDF Connection, 16(6), 26–30. Retrieved from https://www.usdf.org/…pdf
Ramseier, L. C., Eser, M. W., Weishaupt, M. A., Waldern, N. M., & Wiestner, T. (2013). Saddle pressure distributions of three different saddles used on Warmblood horses. Journal of Equine Veterinary Science, 33(5), 589–596. https://doi.org/…003